Zápisek z jedná bronťárny…. Tak nějak se utvrzuju, že elektronický deník má cosi do sebe. i po letech mám záznamy, které mohu hned sdílet. To u papírových deníků jen tak nelze…
Pátek
Kolem půl šesté jsem dorazila na Nádr. Chvíli jsem jen tak chodila kolem obchůdků a pokladen. U pekárny už stála paní soudružka předsedkyně, která mě šokovala větou: „Ty si mě asi ze základky nepamatuješ?!“
Pomalu, ale jistě se začalo slézat více a více lidí. Náhle se objevila Nagita a Naška z Wallowy, trochu jsem pokecali…
V Plumlově na nás čekala Ježibaba s dlouhým lanem. Každý se chytl jako ve školce a šlo se na zámek. Čekali jseme až zámecké hodiny začnou odbíjet. V celou se objevil mnich/duch s loučí, vedl nás přes nádvoří k nízké budově – muzeu letců (vojenských). V jedné místnosti jsme rozložili karimaty a přichystali si „pelechy“. V druhé místnosti se jedlo, hrály se hry…, třetí sloužila Doktorovi jako kuchyň a špajz.
Nejdřív se hrály 2 seznamovací hry. Na představování a na otázky.
Dalším bodem bylo kreslení uhlem. Trochu netradičně. Rozdělili jsme se do dvojic a zhaslo se. První z dvojice si stoupl pře papír, upevněný na zdi a svítil si na hlavu baterkou. Druhý obkresloval vzniklý stín a trochu ho dozdobil. Mě kreslila Jitka. Po skončení této výtvarné dílny byla skvělá večeře. Teplý čaj a chleba s rybičkovou pomazánkou.
Jako poslední nás tento den čekala procházka po nádvoří. Směr prohlídky ukazovaly svíčky. U každé svíčky byl papír s citátem s knihy Citadela, autorem je A. de Saint-Exupéry. Pěkně mě to na tu knihu navnadilo.
Před usnutím nám tajemný mnich povyprávěl pověst o nešťastných milencích, kteří zde bloudí….
Sobota
Než se člověk stačil dvakrát otočit bylo ráno. Patnáct minut po budíčku, jsme stáli pře zámkem a čekali na správné postavení hvězd. Jakmile se hvězdy postavili tak jak bylo předpovězeno otevřeli se dveře a my sestoupili do podzemí. Rozdělili jsme se do skupinek, dle barev kuliček, které jsme vyfasovali hned ráno. Zjistili jsme, že na osvobození milenců musíme otevřít komnatu 33. Tu však střeží drak a skřeti. Na jejich přemožení nám chybí výstroj. A tak jsme se vydali na dalekou cestu za kouzelnými předměty.
Kouzelné bojové koule
Část kouzelného zaříkávadla
Léčivý lektvar
Pochodeň
Štít a mrtvá voda
Tajné informace pro alchymistu
Cesta byla v pohodě. Krajina byla nádherná, počasí nám přálo.. I úkoly nebyli moc složité. Kouzelné koule získali naši válečníci bez problému. Museli se zavázanými očima projít dlouhou trasu. Navigovat jsme je mohli jen zvuky. Zaříkávadlo bylo taky v pohodě. stejně tak i lektvar. Na jeho uvření jsme museli nejprve nasbírat a určit 13 rostlin, přenést lavor vody jen v ústech a namalovat obrázek. U Džasta to bylo horší. Nad malým jezírkem bylo nataženo lano – lanovka. Zrovna radost jsem z toho neměla, ale jak se ukázalo nebylo to tak strašné. Nejhorší bylo odhodlat se a skočit, pak jsem se jen vezla. Úplně nejhorší bylo odepnutí se z toho lana. Nebýt kluků tak tam visím do dnes. Burču s tangramem jsme už nestihli.
Před vchodem do podzemí jsme počkali na ostatní družinky a vydali jsme se na tvrdý boj se skřety. Jejich řev (a taky dělbuchy) se rozléhal po celém sklepení. Čas od času se museli naši chrabří bojovníci napít vpravdě odporného léčivého lektvaru. Skřetů bylo mnoho, ale nás bylo víc. Konečně padl k zemi skřetí král. Po prošasování jsme našli klíč od sluje draka.
Do boje s ním povstali alchymisti. jejich zbraní byla voda z Mrtvého jezera. Drak byl udolán, jeho oheň uhašen na věky. V jeho doupěti jsme našli kouzelné křídy, které nám umožnili otevřít 33 komnatu. V kruhu, jenž byl nakreslen kouzelnými křídami, pronesli mudrci kouzelné zaklínadlo. Museli jej říci dvakrát, pak se konečně dveře otevřeli…
V mlze se zjevily (doopravdy) dvě postavy. Prokletí milenců bylo zrušeno. Po 700 letech se mohli políbit….
Po vynikajícím obědě, který držel v ešusu i když ten byl obrácen, jsme hráli hru Pastýřská idyla. Skvělá hra. Něco jak stavěcí strategie na compu. Naše komuna (moje usedlost zvaná Rezatý hřebík a usedlost Brázda) si nevedla špatně. Dokonce jsme krásně vydělávali na válkách ostatních usedlostí. Za neutralitu jsem získali 3 ovce a 1 krávu…. Velkým šokem bylo, když jsme zjistili že 13 zbraní není nic a ostatní měli kolem 30. Nakone nás vymlátili banditi.
V sobotu se konala druhá výtvarná dílna. pro změnu jsme kreslili nohama. Vtipná, veselá zábava,
Po cibulačce (ta byla ale dobrá Doktore ) nás čekalo překvapení. Se zavázanýma očima jsem bloudili po Plumlově až jsme se náhle ocitli v kostele, na vystoupení pana Částka. Hrál Citadelu… Po představení zašel za námi. Nakone jsme ještě probrali dnešní den a šlo se spát.
Neděle
Dopoledne jsme trochu pracovali. Ze svahu pod zámkem jsme stahovali větve na hromady. Také nás navštívil „pan prezident T.G.M.“, kterému jsme zazpívali jeho oblíbenou Ach synku, synku doma-li jsi. Na oběd byla bramboračka a po ní se už jelo domů….