Podzim 2005… Nejúžasnější čistě ST con…
Jako by to bylo před týdnem co se mi na FF’05 dostal do rukou malý oranžový letáček s pozvánkou na čistě trekkie akci – na Kokon. Málem jsem si nechala tenhle con utéct, neboť jsem téměř nestihla zaregistrovat, že je již listopad a že ono datum s velkým D se neskutečně rychle blíží. Naštěstí se tak nestalo a já si tak užila perfektní víkend.Jak už to tak většinou na conech bývá hned u vstupu za malým stolečkem seděl človíček (Paldík), který každého příchozího obral o patřičný obnos a na oplátku jej obdaroval tzv. materiály – krásně udělaná vstupenka, placka, tužka s logem Kontinua, brožurka, hlasovací a dotazovací lístečky. Tedy materiály za než by se nemusel stydět ani o dost větší con!
Dorazila jsem chvilinku před zahájením a tak jsem stihla jen si strčit věci do šatny, vepsat jméno do vstupenky a šup do hlavního sálu, právě se začalo .
Nejprve nás „moderátorská“ dvojice pěkně uvítala a představila nám odvážné muže a ženy v červeném (pořadatele), poté ve stručnosti oznámila co nás čeká a zřejmě ani nemine a vyzvala nás k vyplnění soutěžního lístku a k počítání hvězdiček….
První na pořadu byla přednáška „Lodi jménem Enterprise“ od Milese. Člověk by ani nevěřil kolik že to lodí s tímto jménem se plavilo po celém světě. Po Milesovi přišla na řadu obrázková soutěž od Hana’an a RvR. Ať jsem se snažila jak jsem se snažila nedokázala jsem určit víc než takové ty profláklé mazlíčky jako Spockův sehlat nebo tribbli. Většinu ostatních zvířat jsem vůbec nedokázala přiřadit ani k jejich domovu či majiteli a ani určit ze které série pocházejí. Jak je vidět mám opravdu v oblasti znalosti treku co dohánět (a to si naši myslí, že víc posedlý člověk než já neexistuje).
Třetím bodem programu bylo magické číslo 47! Pro zasvěcené to byla pěkná připomínka toho jak často se toto číslo v seriálech a filmech objevuje. Nezasvěcení se touto přednáškou stali zasvěcenými a snad se připojí k uctívačům největšího ze všech čísel.
„Právě jsem se přenesl na loď třídy Constitution, na její palubě se nachází James Tiberius Kirk a podle informací i McCoy a Spock. Dozvěděl jsem se, že přiváží jakýsi dar pro Klingony, spekuluje se o malé rodince tribblů….“
Ne, nejedná se o nějakou bláznivou fanfikci, ale o druhé kolo soutěže. Hypo a Margh nás potrápili diktátem. Nešlo o měkké a tvrdé i, nýbrž o jména, názvy a ostatní pojmy z ST. Zatímco „zvukově“ má člověk tyto slova pěkně zafixované tak pokud má napsat třebas termín pro ferengský sex (Oo-mox) určitě se pěkně zapotí. Doufám že se na nějakém jiném conu setkám s dalším diktátem. Myslím, že pobavil a zaujal nejen mě.
Umořený mozek z diktátu jsem si vzchopila během přednášky Věry Ježkové. Představila nám jeden pěkný anglický fanzin – fanfikci Star Trek: Aquarius. Doufám, že se jí podaří domluvit se s autorkou a, že by se toto vtipné dílko mohlo v nějakém českém zinu objevit.
Věru u mikrofonu vystřídala Molik a Vulkánci, protože jsem na této přednášce byla už na FF a v žaludku mi už nutnou chvíli kručelo dala jsem přednost jídlu.
Po lehké večeři ala brambůrky a rohlíky jsem po dlouhé době měla možnost oprášit své kartičky a dát si s Marghem jednu partii. Pochopitelně jsem jako vždy dopadla jak sedláci u Chlumce . Moji makvité prostě na borgy nestačili i když mi štěstí docela přálo. První dilema jež jsem vytáhla byl „Tragic turn“ a tak se aspoň pro chvíli Marghův výsadek zmenšil o víc než polovinu.
Následující dvě hodiny se každý bavil jak mu bylo libo, někdo jen tak kecal, jiní skákali na DDR, jedlo se, pilo se, mastili se Tribblové a Bang a samozřejmě taky trekkie verze Člověče nezlob se. Za okny sněžilo a uvnitř Mljenu panovala taková ta příjemná conovská pohoda. A jak bylo milé, že vůbec nikdo neřešil zda dnes z vily odejde XY nebo YX…. Opravdu Kokon se ukázal jediným místem v celé téhle zemi kde se chválabohu reality show neřešily…
Krátce po 19.hodině nastal slavnostní galavečer. Jak už to začíná být téměř nepsaným pravidlem bylo divadlo . Někdy mám dojem že sice možná co Čech to muzikant, ale hlavně co český/moravský/slovenský trekkie či trekker to ochotník . Ne že bych stěžovala, to tedy ne! Naopak divadla mi vždy přijdou úžasná a věřím, že se v nich bude pokračovat i nadále! Zvláštní chválu pochopitelně zasluhuje Star Trek Otčenáš.
Po divadle započalo velké klání mezi Neom, Dieginou a Katkamk. Na pomoc jim přišli poradci Hypospray, Margh a Míša. Otázky i odpovědi poradců byli dosti záludné „toto vím přesně, neboť toto číslo je pro mě velmi důležité…“ „Po kom byl pojmenován Weasley Crusher?“ a tak měli soutěžící co dělat. Katkamk a Diegina získali stejný počet bodů (9+2 od poradců) a tak vítěze muselo určit rozlosování, v němž měla Katkamk více štěstí a tak unimatrici 00 získala ona.
Před nejdramatičtějším bodem celého conu (tombola pochopitelně ) byla beseda se třemi zajímavými lidmi: Věrou Ježkovou, Praotcem Trekkie – Jan Pavlík a nakladatelem Karlem Petříkem. Hodně mě potěšil slib pana Petříka, že ještě jednu TOSku vydá, snad to bude IDIC Epidemie, sice bych brala spíš román Sarek nebo třebas Spock’s World, ale pořád lepší nějaká knížka z mého nejmilejšího ST období než žádná! A hlavně doufám, že se plantážníci umoudří a ten kdo doma na poličce ještě „Vzpoura na Enterprise“ nemá tak si ji buď koupí sám nebo si ji aspoň nechá nadělit od otce Prasátek alias Jéžíška. Beseda byla ukončena temnými, nicméně asi realistickými „proroctví“ o budoucnosti ST a trekkie…
Trochu pochmurnou náladu plynoucí z těch „proroctví“ nicméně napravila už zmiňovaná tombola s velice pohlednou asistentkou .
Moje investice do tří losů se mi velmi vyplatila, sice jsem v skrytu duše toužila po hologramu s původní posádkou nebo by se mi též hodilo nějaké to číslo zahraničního časopisu s tématikou ST. No osud to věděl lepší a dopřál mi jednu lahvinku pravého Klingonského vína, velmi dobrý ročník 2378! Chvíli jsem váhala co s flaškou udělat, přeci jen jsem zapřisáhlý abstinent, otevřít? Neotevřít? To je oč tu běží . Nakonec jsem se rozhodla, ze vínečko čeká jediný možný osud –> stylová dekorace v mém pokoji .
Hlavní cenou byl speciální dárek nakladatele Karla Petříka – kompletní ST knížky z jeho nakladatelství! Klobouk dolů!
Po skončení losování jsem se přesunuli do horního sálku, kde celý den běžela Enterprise (bléééé ) a nyní ji měl vystřídat film Periode 1.
To byla naprostá bomba! Stačí když řeknu, že to točili ti samí co si dali práci s filmem „Manituova bota“.
Pokud je něco pravdy na tom, že smích přidává život musím mít po té sobotní projekci o pěkných pár let k životu navíc! Tenhle film je vhodný nejen pro trekkie, třebas příznivci Star Wars (blééé ) si v něm rozhodně přijdou na své. I na spoustu jiných filmů tam byli krásné narážky. Zkrátka nemělo to chybu!
Někteří (třebas já) se odebrali do spacáků, někteří domů do postele a někteří si užívali a bavili se až do rána….
Protože první nedělní přednáška začínala až v deset bylo ranní vstávání poklidné a příjemné, zatímco někteří dospávali noční řádění jiní se vesele bavili a snídali.
Dopolední program začal mojí velmi oblíbenou činností – vy malováváním obrázků od Hana’an. Zatímco autorka těch obrázků popisovala zásady kreslení postav pár lidiček se přetahovala o pastelky a čmárali a čmárali . Kéž by opravdu příští rok spatřili ST Omalovánky světlo světa .
Poslední přednášku kterou jsem si poslechla byla preznetačka TrekGame, uváděla ji Molik. Zkrátka klasika, představení, něco o historii atd. Snad se zase zaktivuju .
Posledním bodem programu byla „Návaznost Enterprise na ST“ jež měl pochopitelně připravenou Margh, ale páč si o Enterprise myslím to co si myslím (jo je to ST, ale z toho vesmíru kde Spock nosí vousy) a už jsem část této přednášky viděla na FF a kromě toho škola volá hola hola vydala jsem se na cestu domů. Con se mi moc opouštět nechtělo, ale co člověk nadělá.
Všem červeným tričkům patří velké, veliké poděkování za perfektně připravený con! Všem přednášejícím to samé za přednášky! A všem zúčastněným jsem strašně vděčná za tu krásnou atmosféru, která na Kokonu panovala. Krásnej, nehektickej con, plný milých lidí s nimiž se dalo pokecat, zahrát si nějakou tu hru… Mno zkrátka šak víte!
Během toho víkendu jsem si přála moc věcí, aby se ST:Aquarius objevil třebas v IS, aby vycházeli nejen ST kalendáře ale i ST Omalovánky, aby dál vycházeli ST knížky a lidi je kupovali, abych ještě někdy mohla psát prima diktát, aby… Ale to co si opravdu nejvíc přeju je to, abych měla ještě několikrát v životě šanci jet na takovouhle akci, kde třebas není 800 lidí a čtyři programové linie (což taky není špatné), ale kde je stejně plno zábavy a děsně prima lidi. Zkrátka abych třebas někdy zase narazila na malý oranžový (žlutý, červený, modrý) plakátek s nápisem Kokon 2!
Nebyly nalezeny žádné obrázky