Věž osudu

Pro ty, kteří nevědí oč jde. Věž osudu slouží k férovým hodům kostkou, nemáte v podstatě žádnou možnost jak ovlivnit co padne. Kostky se navíc neválí po celém stole, ale jsou hezky na jednom místě a také hlavně nepadají při hodu na zem. Což je fakt, který oceňuji zejména u dětí ve školní družině, kdy jsme skrze kostky lezli často všichni několik minut po zemi a hledali kam se mohla ta která kostka zas zakutálet.

 

Od chvíle kdy jsem poprvé uviděla tzv. „dice tower“ mi bylo jasné, že tohle prostě potřebuji. Nicméně dlouho jsem pořízení vrhací věže, či jak já raději říkám věže osudu, odkládala. Nemohla jsem si prostě vybrat. Buď se mi ty nabízené v eshopech nelíbili nebo byli na můj vkus příliš drahé. A tak jsem začala přemýšlet o jejich výrobě z toho co tak člověk doma najde.
I kvůli dětem jsem zvolila jejich samovýrobu a né třeba populární 3dtisk. Ostatně materiál a energie vynaložené na 3dtisk nejsou také vůbec levné. A hlavně se snažím děti motivovat k tvoření a nejlépe to jde přece vlastním příkladem neboť jak se říká: Verba movent, exempla trahunt.

Výroba nebyla opravdu nijak nákladná ani složitá:

• Základem jsou prázdné krabice, jedna od musli zn. Mixit a druhá od chipsů Pringles.
• Dále jsem potřebovala trochu kartonů z krabic (těch má v dnešní době online nákupů myslím každý dost.
• Ze tři, čtyři obaly od vajec (balení po 10ks).
• No a pak trochu alobalu, dejme tomu za 10 Kč
• dvě tyčinky do tavící pistole taky za 10 Kč
• půlka lahvičky Herkulesu za 20 Kč
• filc cca 20 Kč,
• pár špachtlí či dřívek dejme tomu kolem 20 Kč max.,
• balení papírové samoschnoucí hmoty 60 Kč,
• něco spotřebovaných akrylových barev a laku, dejme tomu že 60 Kč,
• modelářské doplňky +- 50 Kč.

 

Takže obě dvě věže mě vyšli na maximálně 250 korun. Za obě dohromady, takže cca 125 Kč za jednu. Což je podle mne úžasná cena. S časem to bylo trošku horší. Nicméně já jsem vcelku pomalý člověk, takže těch 12 hodin čisté práce berte trochu s nadsázkou.

Začala jsem tím, že jsem vyřízla do krabic „bránu“. Neodřezávala jsem spodek, vím, že někteří ho odřezávají, ale podle mne je to zbytečné, přijdete tak zbytečně o zpevnění krabice. Otvor jsem si načrtla lehce fixou, jen tak od oka. Dovnitř jsem vlepila (za pomoci tavky) podpěru po plošinu. Použila jsem u jedné věže karton, u druhé kousek dřívka.

Po té jsem si z kartonu z krabic od balíků vyřízla dvě kolečka, jedno o průměru Pringles a druhé o průměru Mixit krabice. Zkusila jsem je zastrčit z vrchu do krabic, tak abych si ověřila, ze skvěle pasují. A že nebude problém je umístit na podpěru. Jedno kolečko jsem pak lehounce zmenšila.
Z jedné strany jsem kartonová kolečka polepila špachtlemi, na menší kolečko jsem použila tenké „od nanuků“, na druhé „lékařské“. Oba dva druhy špachtlí dnes bez problémů koupíte ve výtvarných potřebách. Když lepidlo zaschlo obstřihla jsem přesahující kousky špachtlí. Z filcu jsem vystřihla patřičně velké kolečka a nalepila je na špachtle. Získala jsem tak velmi pevnou a přitom nepříliš hlučnou plošinu, z níž se budou kostky kutálet ven. Na podpěry jsem zas nanesla kousek lepidla z tavky a vrchem zasunula plošiny dovnitř. Tavkou jsem je ještě přichytila zepředu.

 

 

Dalším krokem bylo umístnění další plošin. Z videí na YT jsem věděla, že někteří lidé používají obyčejné špejle. To se mi nelíbí, jsou tenké, mohou snadněji prasknout, neovlivní kostku nebo zas když jich dáte víc zvyšujete riziko, že se kostka zasekne. Přemýšlela jsem o lékařských špachtlích, nakonec jsem si však zvolila buková dřívka, Ale imho i ty špachtle by byli dostačující. Co jsem neudělala a čeho teď trochu lituji, že jsem je nepolepila filcem. Věž by byla pak daleko tišší.

Prořízla jsem z boku krabici, zasunula dřívko, na protilehlé straně jsem si fixou naznačila linku, zaznačila jsem kde dřívko uříznout, vytáhla jsem ho, špendlíkem jsem propíchla začátek a konec linky, abych věděla kde z druhé strany říznout do krabice. Prořízla jsem naznačené a postup zopakovala na dalších dvou (u vyšší Pringles na třech) místech. Po té jsem nastrkala dřívka na patřičná místa a otvory zalepila tavkou. Od této chvíle byly věže použitelné :). Nicméně záleží i na vzhledu a na „zahrádce“ kam mají kostky padat.

 

 

 

Z kartonu jsem ještě vyřízla další dvě kolečka, na pařez (Pringles) o stejném průměru jako má krabice, na věž o kousek větší. Do prostřed jsem vyřízla otvor na vhazování kostek.

Pustila jsem do tvoření vzhledu první věže. Z obalů na vajíčka (na 10 ks) jsem si nastříhala „kameny“ na věž. Udělala jsem dvě zásadní chyby. Za prvé neobalila jsem si Mixit krabici papírem a lepila tak karton přímo na něj. Nedělejte tu samou chybu a obalte si nejdřív krabici nějakým spíše tmavým papírem. Druhé zásadní chyba byla, že jsem kartony od vajec rozstříhala tak jak se mi chtělo, říkala jsem si,že bude lépe vypadat, když bude každý kousek trochu jiný. Ehm, ne! Příště vezmu pravítko a tužku a každý kousek bude stejný. A vám radím to samé. Ušetří vám to spoustu času! Věřte mi.
Lepení bylo docela náročné. Nechtělo to moc držet, musela jsem vždy čekat, než jsem mohla pootočit krabici, dále hledání pasujících dílů a další zastříhávání bylo docela zdlouhavé. Přesto se nakonec zadařilo. Kolečko na vrchol věže jsem také polepila kousky kartonu. A z krabice od sušenek jsem si vystřihla dva proužky na hradby na vrchol věže a také jsem je oblepila „kameny“.
Po té jsem kolečko i hradby přilepila tavkou na vrchol krabice Od Mixitu. Ze samotvrdnoucí hmoty jsem udělala oblouk na bránu a prostor na znak (odznáček z Aliexpresu). Stejně tak jsem použila papírovou hmotu k zamaskování větších „děr“ na věži a pod plošinkou s hradbami. A z jedné strany, jsem se pokusila z této hmoty vymodelovat kmen keře (na jeho texturu jsem použila kousíček bezové větvičky). Nechala jsem věž vyschnout a pustila se do tvorby zahrádky.

 

Použila jsem jak je vidět karton z krabice, obkreslila jsem si věž a vyřízla spodní a vrchní patro. U pařezu jsem raději vrchní menší vyřízla dvakrát, zakrylo to lépe spodek brány. Takže pokud bych ještě někdy dělala další věž osudu udělám znova dvě vrchní a jedno spodní patro. Spodní je větší, aby na něm mohla stát věž a hlavně, abych kolem zahrádky mohla udělat ohraničení. To přišel ke slovu alobal, hezky jsem ho zmuchlala a tavkou přilepila ke kartonu. Pak jsem ho pomazala samotvrdnoucí papírovou hmotou, která k alobalu hezky přilne! Z nějakého důvodu (myslím, že jsem hmotou zamazal i okraje kartonu) však při vysychání došlo k tomu, že se začal karton ve spodku zvedat. Ničemu to nevadí, ale trochu to kazí celkový dojem. Stejně se mi zdvihly u pařezu kořeny, ale zahrádka je u něj rovně (zřejmě proti, že jsem nezakrývala hranu kartonu u ní). A opětně nejde o zásadní vadu.

 

Zatímco zahrádka vysychala začala jsem barvit věž, Akrylovými barvami, nejdřív jsem si namíchala šedou, pak jsem použila šedé barvy od Army Painteru a hlavně jejich „wash“ barvu. Nalepila jsem tavkou odznáček draka nad bránu a nabarvila i keř na boku a polepila věž na pár místech „trsy trávy“ a keř „listy“ také od firmy Army painter. K nalepení věže na kartonový základ jsem nakonec použila lepidlo „Super Glue“ hádejte od koho? Taky od Army painteru. Tavkou to nechtělo držet.
Poté jsem ještě nabarvila ohraničení zahrádky a na pár míst zase nalepila trávu. Dovnitř zahrádky jsem vlepila filc a věž osudu byla hotová.

 

 

U pařezu jsem si krabici obalila alobalem, neboť pokus o nanesení papírové hmoty nedopadl dobře- Nejprve jsem tedy ve spirálách nanesla na krabici lepidlo z tavky, aby alobal hezky držel a neměl tendence se trhat a mačkat. Pak přišla ke slovu samotvrdnoucí papírová hmota. Snažila jsem se ji hezky rozetřít po alobalu, no nešlo to dokonale, ale aspoň držela na místě a neodpadávala. Když se mi podařilo oplácat celou věž vzala jsem do ruky zase kousek bezové větvičky a začala jím kutálet po povrchu hmoty. Snažila jsem se tak vytvořit trochu strukturu „kůry“. Hmotou jsem pochopitelně pokryla i ohraničení zahrádky (stejný postup jak u věže) a vrchol pařezu. Poté jsem zase za pomoci Super glue přilepila krabici k základu. Z alobalu vymodelovala kořeny a větev, nalepila jsem je tavkou na pařez a potáhla je zase tou samotvrdnoucí papírovou hmotou.

 

Nechala jsem pařez hezky 24 hodin vyschnout a pak se pustila zase do malování. No nepodařilo se mi udělat takový odstín jaký jsem chtěla, přehnala jsem to s tmavým washem a tak. Další vrstvu barvy jsem už nechtěla dávat, protože by zanikla pracně vytvořená textura. Nicméně s odstupem mi ta barva až tak špatná nepřijde :). Zase přišli ke slovu doplňky od firmy Army painter a Green stuff.

No a na úplný závěr jsem oba výrobky postříkala lakem, aby nám vydrželi co nejdéle. A to je vše.

Doufám, že se vám návod líbil( ohodnoťte prosím hvězdičkami, ať vím, zda má smysl takovéto návody dělat).  A někdy příště, až zas něco vyrobím.

Více fotografií najdete zde v galerii: